TYBUREC.NET 3.0

Říká se, že nejhorší válka bývá ta občanská. S nezměněnou krutostí se v ní navzájem zabíjejí příslušníci jediného národa a následný rozvrat ve společnosti způsobuje mnoho let trvající problémy. Právě taková válka postihla Anglii v polovině 17. století. Proti sobě tehdy stáli přívrženci krále a zastánci parlamentu. Tvrdohlavý král Roku 1625 nastoupil na anglický trůn nový král Karel I. Stuart. Po svém otci Jakubu I. zdědil přesvědčení, že jeho královská moc je odvozena od samotného Boha a že tím pádem je jeho  postavení naprosto nezpochybnitelné. Na rozdíl od svého otce byl však bohužel zároveň velmi tvrdohlavý, nedůvěřivý, konfliktní a nikdy si nenechal od nikoho poradit. Právě tyto vlastnosti nejspíš způsobily to, že prakticky po celou dobu své vlády vedl různé války ať už v zahraničí a nebo na svém vlastním ostrově. Nejznámější a nejkrvavější z těchto válek byla Anglická občanská válka, která zuřila v letech 1642 až 1651. Tento konflikt mezi royalisty a parlamentaristy stál

2. září roku 1666 zachvátil hlavní město Anglie katastrofální požár, který srovnal se zemí prakticky celé jeho historické centrum. V plamenech běhen 4 dní zmizelo 13 200 londýnských domů, celé vězení, 4 mosty přes Temži a neuvěřitelných 87 chrámů včetně slavné katedrály svatého Pavla. Co ale bylo příčinou tak obrovské zkázy a jak je možné, že požár zachvátil skoro celé město? Mohl za to pekař Jak už to tak bývá, původcem tak gigantického neštěstí, které o střechu nad hlavou připravilo jednu šestinu tehdejších Londýňanů, byla na první pohled úplná drobnost. Královský pekař zapomněl uhasit oheň ve své peci. Nešťastný hrdina a původce požáru se jmenoval Thomas Farriner. Jeho dům, v němž krátce po půlnoci v sobotu 2. září začalo hořet, stál v nenápadné ulici Pudding Lane nedaleko slavného London Bridge. Plameny přeskočily z pece na palivové dříví vedle a pak už se snadno šířily dál po celém domě. Sám Farriner stihl se svojí rodinou utéci. Byl sice uvězněný v patře, ale pod