TYBUREC.NET 3.0

Liberálové a socialisté vedli svůj tradiční předvolební boj a my voliči jen nevěřícně seděli před obrazovkami a ztráceli iluze. Vysocí i menší ústavní činitelé se tak dlouho předháněli v expresivech, až nakonec jejich vzájemná debata poztrácela i zbytky věcného obsahu a sněmovnou se nesla hlavně terminologie bojových sportů, slova o tsunami či dokonce biblická proroctví. Levý hák se oplácel pravým hákem, a tak se stalo, že dlouho potlačovaná agresivita civilizovaného člověka sestoupila postupně z nejvyšších kruhů i na prostý lid v podhradí. Nejen na gaučích ale i v nálevnách a barech se začala politická témata probírat s novou vervou a neohrožeností. Občasné strkanice a půtky se staly běžnou součástí hospodského koloritu a každému neopatrnému chytrákovi tehdy hrozilo nebezpečí nepříjemného úrazu. Vždyť rétorika letošních předvolebních kampaní v nás zákonitě musela vyvolat pocit, že tentokrát jde o hodně. Mnozí si až díky ní uvědomili, jak špatně na tom vlastně jsou a komu za to v

"Tak to je opravdu smůla. ...zrovna brzdy," zakroutil nepatrně hlavou lehce prošedivělý velmi vrásčitý muž sedící spolu s mladším kolegou na nízké lavičce uprostřed světlem zalité kruhové místnosti. Druhý muž, který právě dovyprávěl jakýsi příběh, dlouze vydechl. Jeho ušlechtilou tvář ošklivila hluboká jizva táhnoucí se skrz mladý obličej. Tu se naproti jejich lavičce otevřely nenápadné bílé dveře a do místnosti vešel od pohledu nervózní mladík. Sotva překročil práh místnosti, dveře se za ním bez hlesu zavřely. "Á, nový případ!" uvítal ho s úsměvem starší z dvojice. "Jsem tu správně v čekárně, prosím?" otázal se nově příchozí s těžko předstíraným sebevědomím. "To jste," uklidnil jej starší muž a gestem ho pozval na lavičku. Mladík se krátkým pohledem ubezpečil, že ani druhému muži nebude vadit, když si přisedne a váhavou chůzí došel k lavičce. Oba muži mu udělali místo mezi sebou. "Tak jak jste se sem dostal vy?" oslovil je