Patové dopoledne v non-stopu
Zdroj: zomato.com Říká se, že málo co je tak zoufalý, jako dopoledne v non-stopu. Jestliže po druhý ráno se na většině večírků už nestane nic dobrýho, tak po rozbřesku to platí tuplem. Každej, kdo se někdy propil do svítání, zná ten divnej heroickej pocit - extra trosky. “Běda vojevůdcům přejedeného vojska,” pravil prorocky pan Výravec. Jeden z nájemníků dopoledního non-stopu Diana vklíněného mezi nárožní bankomat a antikvariát pana Bezuchy. Pan Bezucha seděl přes stůl a přikyvoval, aniž by poslouchal. Starý antikvarista pochopitelně miloval knihy. I proto nesnášel zákazníky, kteří mu je vykupovali, jako by se nechumelilo. Naštěstí věděl, jak na to. Stačilo neotevřít. Pili spolu, ale tak nějak každý zvlášť. Už dávno si neměli co říct. V pozadí blikal proherní automat. Právě padly švestky. Malátná výčepní ťukáním do mobilu sklízela úrodu ananasů na karibské farmě, takže jí švestky byly u prdele. Z jejího cigára čněl obrovský kus zuhelnatělého tabáku a hrozil pádem do limon