369 kroků po Karlově mostě

Je desátého listopadu sedm hodin ve č er. Omlácená plechová cedule opřená o základy Starom ě stské mostecké v ě že m ě ve třech jazycích srde č n ě vítá na Karlov ě most ě a důrazn ě m ě upozorňuje, abych se zde choval slušn ě . Vcházím totiž na starobylou dlažbu chrán ě nou UNESCO a místní kamerový systém bývá neúprosný. Dávám si tedy předsevzetí, že nic neponi č ím a s o č ima na stopkách se vydávám vstříc druhému břehu řeky Vltavy. Moji pozornost na sebe přirozen ě ihned strhávají monumentální zelenkav ě osvícené Hrad č any. Neubráním se a chvíli se jimi musím hrd ě kochat. Truba č e, hrající mi k tomu odkudsi z Křížovnického nám ě stí vznešenou famfáru, beru v tu chvíli jako přirozenou kulisu. Vždyť ten pohled si to zaslouží. Na listopad je výjime č n ě teplo. Přesto žádnému z kolemjdoucích špan ě lských turistů nechybí teplé rukavice a č epice. Z jejich št ě betání je cítit dobrá nálada a snad i trocha hoř...