TYBUREC.NET 3.0

Můj přítel David má dobrodružného ducha a spoustu starých známých u filmu. Když jsme se toho léta rozhodli, že si pro legraci a pro čirou radost z tvorby natočíme krátkometrážní amatérský film, zajiskřilo se mu v očích a povídá: “Pošli mi pár svých povídek, já něco vyberu a ty to předěláš do scénáře. Já to pak budu produkovat.” Jak kázal, tak se stalo. Z pěti dodaných textů si vybral pragmaticky ten, jenž nevyžadoval žádná velká produkční kouzla. “Výbuchů nula, džunglí nula, létajících vlaků nula,” liboval si David.  Krátká povídka ze života kulturistů v jedné zapadlé posilovně sice neměla příběh, úvod, stať ani závěr, ale to spravilo pár hodin v holešovické hospodě hned vedle místního klubu judistů. Tam jsem po pár pivech na torzo námětu narouboval lovestory a závěrečné poučení. To měla divákům při svém hlubokomyslném kázání v kostele sdělit nově dopsaná postava kněze. Za stěnou se chlapci házeli na žíněnky, kimona se trhala, kosti se lámaly - a já u piva čím dál zřetelněji rýsoval př