Nedávno jsem řešil problém, co dělat s poškrábaným víkem
svého notebooku. Nosím ho často v batohu, takže po roce a půl
intenzivního používání přirozeně "zdobí" jeho kdysi
lesklý povrch pár nepěkných šrámů. "Snad by to šlo něčím
přelepit," napadlo mě hned. Ovšem udělat si z notebooku
přenosnou reklamu na skateshop, jak to dělají někteří mí
kamarádi, se mi moc nechtělo. A tak jsem trošku zagooglil a
objevil Skinbook

Skinbook je zjednodušeně řečeno něco jako tapeta na
notebooky. Vyberete si obrázek či vzor, který se vám nejvíce
zamlouvá, zadáte rozměry svého stroje, objednáte, otevřete
pošťačce, podepéete doporučené psaní a tapetu si doma
nalepíte. Jak prosté. Na stránkách Skinbooku je samozřejmě k
dispozici široká nabídka profi tapet, rozměry některých typů
notebooků jsou již přednastaveny, takže při troše štěstí
nemusíte nic měřit a nechybí ani možnost vložit svůj vlastní
obrázek - třeba z loňské dovolené. O tom ale psát nechci. To si
ostatně prostudujte přímo na webu Skinbooku. Já jsem tu proto,
abych vám popsal, jak to skutečně funguje a jak to ve výsledku
všechno vypadá.

Po pár dnech od objednávky mi skutečně přišel balíček. Na
nic jsem nečekal a rozerval obal, abych se podíval, jak bude moje
samolepící tapeta vypadat na denním světle. šlo to, můj
monitor, zdá se, příliš barvy nezkresluje. Materiál, ze kterého
je tapeta vyrobena mě velmi příjemně překvapil. Je pevný a zdá
se být i odolný. Jeho lícová strana je celkem drsná na dotek a
připomíná takové ty nezničitelné plastové ubrusy. Snad si to
někdo dokáže představit. Jediné, co mě trošku zarazilo, byla
setrvačnost s jakou se nálepka držela ve srolovaném stavu, v němž
mi byla doručena. Na jednom místě byla dokonce přehnutá! "No,
snad se to narovná, " řekl jsem si a jal se lepit. Na
internetu je naštěstí poměrně jasný návod, takže by s tím
neměl být problém.
Nejprve jsem zkusil samolepku ještě bez odlepeného rubu jen tak
přiložit k notebooku, abych zkontroloval, zda budou sedět všechny
výřezy určené na panty a na webkameru. Seděly na jedničku.
Připravil jsem si tedy dle návodu hadřík a jarovou vodu. Vodou
namokřil víko notebooku a odtrhl střední část rubu samolepky.
šlo to dobře, jen rub je třeba odlepovat opatrně. Má tendenci se
trhat. Přiložil obnaženou část samolepky na víko a zarovnal
všechny hrany. Díky vodě to moc nelepí, a tak je poměrně dost
času na různé manévry. Doporučuji použít vody spé víc než
míň. Bude se to hodit. Každopádně pozor, ať se voda nedostane,
kam nemá.

Když jsem byl spokojen s pozicí středu samolepky, odlepil jsem
i pravou a levou část rubu a všechno dokonale zarovnal. Pravda,
dvakrát jsem to opravoval a celou proceduru opakoval, ale výsledek
byl nakonec dokonalý. Jen některé hrany ne a ne se přilepit.
Stále se odchlipovaly. Už jsem si zoufal, že jsem tím opakovaným
lepením samolepku připravil o její lepící schopnosti, ale
nakonec se soustavným tlakem všechny okraje chytly a samolepka jakž
takž držela. Pod tapetou bylo stále ještě trošku vlhko, a tak
jsem doufal, že až všechno uschne, bude samolepka držet jako
přibitá. Odložil jsem notebook a nechal jej přes noc vydechnout.

Na druhý den mě čekalo příjemné překvapení. Místa, která
ještě večer držela spíš silou vůle, se přes noc dokonale
přilepila a celá samolepka se jakoby napnula. Akorát se pod
tapetou vytvořily tři ošklivé bublinky, které už nešlo nikam
vytlačit. Nezbývalo tedy než je propíchnout špendlíkem. Dírky
jsou sice při detailním pohlednu zřetelné, ale určitě jsou
lepší než bubliny. Další vadou na kráse bylo ono přehnuté
místo. Na samolepce je stále vidět. Celkově ale musím uznat, že
jsem byl s výsledkem spokojený. Dokonce jsem byl na sebe tak hrdý,
že jsem celý den všem okolo svůj výtvor nadšeně ukazoval.
Každý žasnul, jak můj počítač prokouknul a já se už těšil,
jak se zase jednou ve škole při přednášce vytáhnu s něčím
originálním. Samolepka vypadá cool, ochrání notebook před
dalším poškrábáním a ještě si svůj počítač určitě s
nikým nespletu. Bingo.