Skinbook a moje zkušenost



Nedávno jsem řešil problém, co dělat s poškrábaným víkem svého notebooku. Nosím ho často v batohu, takže po roce a půl intenzivního používání přirozeně "zdobí" jeho kdysi lesklý povrch pár nepěkných šrámů. "Snad by to šlo něčím přelepit," napadlo mě hned. Ovšem udělat si z notebooku přenosnou reklamu na skateshop, jak to dělají někteří mí kamarádi, se mi moc nechtělo. A tak jsem trošku zagooglil a objevil Skinbook



Skinbook je zjednodušeně řečeno něco jako tapeta na notebooky. Vyberete si obrázek či vzor, který se vám nejvíce zamlouvá, zadáte rozměry svého stroje, objednáte, otevřete pošťačce, podepéete doporučené psaní a tapetu si doma nalepíte. Jak prosté. Na stránkách Skinbooku je samozřejmě k dispozici široká nabídka profi tapet, rozměry některých typů notebooků jsou již přednastaveny, takže při troše štěstí nemusíte nic měřit a nechybí ani možnost vložit svůj vlastní obrázek - třeba z loňské dovolené. O tom ale psát nechci. To si ostatně prostudujte přímo na webu Skinbooku. Já jsem tu proto, abych vám popsal, jak to skutečně funguje a jak to ve výsledku všechno vypadá.



Po pár dnech od objednávky mi skutečně přišel balíček. Na nic jsem nečekal a rozerval obal, abych se podíval, jak bude moje samolepící tapeta vypadat na denním světle. šlo to, můj monitor, zdá se, příliš barvy nezkresluje. Materiál, ze kterého je tapeta vyrobena mě velmi příjemně překvapil. Je pevný a zdá se být i odolný. Jeho lícová strana je celkem drsná na dotek a připomíná takové ty nezničitelné plastové ubrusy. Snad si to někdo dokáže představit. Jediné, co mě trošku zarazilo, byla setrvačnost s jakou se nálepka držela ve srolovaném stavu, v němž mi byla doručena. Na jednom místě byla dokonce přehnutá! "No, snad se to narovná, " řekl jsem si a jal se lepit. Na internetu je naštěstí poměrně jasný návod, takže by s tím neměl být problém.
Nejprve jsem zkusil samolepku ještě bez odlepeného rubu jen tak přiložit k notebooku, abych zkontroloval, zda budou sedět všechny výřezy určené na panty a na webkameru. Seděly na jedničku. Připravil jsem si tedy dle návodu hadřík a jarovou vodu. Vodou namokřil víko notebooku a odtrhl střední část rubu samolepky. šlo to dobře, jen rub je třeba odlepovat opatrně. Má tendenci se trhat. Přiložil obnaženou část samolepky na víko a zarovnal všechny hrany. Díky vodě to moc nelepí, a tak je poměrně dost času na různé manévry. Doporučuji použít vody spé víc než míň. Bude se to hodit. Každopádně pozor, ať se voda nedostane, kam nemá.



Když jsem byl spokojen s pozicí středu samolepky, odlepil jsem i pravou a levou část rubu a všechno dokonale zarovnal. Pravda, dvakrát jsem to opravoval a celou proceduru opakoval, ale výsledek byl nakonec dokonalý. Jen některé hrany ne a ne se přilepit. Stále se odchlipovaly. Už jsem si zoufal, že jsem tím opakovaným lepením samolepku připravil o její lepící schopnosti, ale nakonec se soustavným tlakem všechny okraje chytly a samolepka jakž takž držela. Pod tapetou bylo stále ještě trošku vlhko, a tak jsem doufal, že až všechno uschne, bude samolepka držet jako přibitá. Odložil jsem notebook a nechal jej přes noc vydechnout.



Na druhý den mě čekalo příjemné překvapení. Místa, která ještě večer držela spíš silou vůle, se přes noc dokonale přilepila a celá samolepka se jakoby napnula. Akorát se pod tapetou vytvořily tři ošklivé bublinky, které už nešlo nikam vytlačit. Nezbývalo tedy než je propíchnout špendlíkem. Dírky jsou sice při detailním pohlednu zřetelné, ale určitě jsou lepší než bubliny. Další vadou na kráse bylo ono přehnuté místo. Na samolepce je stále vidět. Celkově ale musím uznat, že jsem byl s výsledkem spokojený. Dokonce jsem byl na sebe tak hrdý, že jsem celý den všem okolo svůj výtvor nadšeně ukazoval. Každý žasnul, jak můj počítač prokouknul a já se už těšil, jak se zase jednou ve škole při přednášce vytáhnu s něčím originálním. Samolepka vypadá cool, ochrání notebook před dalším poškrábáním a ještě si svůj počítač určitě s nikým nespletu. Bingo.

Komentáře