Těch deset minut mého života
Dílko vzniklo během několika minut v rámci literární rychlostní soutěže.
Zadání: "Těch deset minut mého života..."
Dal jsem si včera dvě cigára. To víte, Strartky... Žádnej šmejd.
Dvě cigarety. To máme dvakrát pět minut.
To je deset.
A to je podle těch jejich výpočtů o deset minut kratší život.
Včera jsem mírnix dýrnix - jen tak - přišel o deset minut svýho života.
Ale mám naději. Třeba si toho pánbů v tý tmě ani nevšiml. Třeba mi to projde.
Kdyby za mnou potom přišla ta anorektička s kosou a řekla, že se v účtárně sekli a špatně mi spočítali cigára, čímž pádem mám teď deset minut života navíc...
To by bylo!
Jen nevím, jak bych je naplnil.
Tak za prvé bych se tomu asi od srdce zasmál. Jakej tam nahoře (nebo kýho výra kde) maj bordel.
Pořdnej smích to máme podle těch jejich výpočtů tak další čtyři minuty života k dobru.
Potom bych ale nejspíš začal horečně uvažovat, co teda za těch čtrnáct minut ještě stihnout.
Ono by to určitě bylo nějak nad ránem, páč to je oblíbenej čas, kdy si ta ženská chodí pro klienty, a mě by asi bylo blbý volat v pět ráno nějakejm příbuznejm, že mi špatně spočítali cigára a tak dál a tak dál...
V takový chvíli, kdy člověku zbejvá prašivejch čtrnáct minut života, dolehne na jednoho zvláštní úzkost.
Nejen, že každá minuta života zkracuje život o minutu, ale navíc ještě stojí u okna kostra a moje nedávno praný záclony se jí zamotávaj do žeber.
Tak teď rychle! Není čas.
Mohl bych se zachovat čestně a jít ještě před smrtí vrátit knížky do knihovny, ale čert to vem.
Kurva. Já tady přemýšlím a pět minut už je v hajzlu.
Dal bych soulož.
Ovšem slečna u okna moje lascivní sexuální narážky, že mi z ní tuhne krev po těle, buč nechápe a nebo je odmítá akceptovat.
Další minuty ubíhají.
Jsem bezradný.
Jediný, co jsem si v životě vyčítal, byla ta moje věčná nerozhodnost.
No a teď, když mám opravdu poslední šanci, stejně stojím uprostřed kuchyně a nevím, co mám v životě dělat.
Pak mi to konečně docvaklo.
Skončím svůj život dobře! Udělám poslední dobrej skutek svýho života.
Usměju se na zubatou a povídám: "Tak, aby vám hrály účty...
Já si ty dvě cigarety ještě dokouřím."
Zadání: "Těch deset minut mého života..."
Dal jsem si včera dvě cigára. To víte, Strartky... Žádnej šmejd.
Dvě cigarety. To máme dvakrát pět minut.
To je deset.
A to je podle těch jejich výpočtů o deset minut kratší život.
Včera jsem mírnix dýrnix - jen tak - přišel o deset minut svýho života.
Ale mám naději. Třeba si toho pánbů v tý tmě ani nevšiml. Třeba mi to projde.
Kdyby za mnou potom přišla ta anorektička s kosou a řekla, že se v účtárně sekli a špatně mi spočítali cigára, čímž pádem mám teď deset minut života navíc...
To by bylo!
Jen nevím, jak bych je naplnil.
Tak za prvé bych se tomu asi od srdce zasmál. Jakej tam nahoře (nebo kýho výra kde) maj bordel.
Pořdnej smích to máme podle těch jejich výpočtů tak další čtyři minuty života k dobru.
Potom bych ale nejspíš začal horečně uvažovat, co teda za těch čtrnáct minut ještě stihnout.
Ono by to určitě bylo nějak nad ránem, páč to je oblíbenej čas, kdy si ta ženská chodí pro klienty, a mě by asi bylo blbý volat v pět ráno nějakejm příbuznejm, že mi špatně spočítali cigára a tak dál a tak dál...
V takový chvíli, kdy člověku zbejvá prašivejch čtrnáct minut života, dolehne na jednoho zvláštní úzkost.
Nejen, že každá minuta života zkracuje život o minutu, ale navíc ještě stojí u okna kostra a moje nedávno praný záclony se jí zamotávaj do žeber.
Tak teď rychle! Není čas.
Mohl bych se zachovat čestně a jít ještě před smrtí vrátit knížky do knihovny, ale čert to vem.
Kurva. Já tady přemýšlím a pět minut už je v hajzlu.
Dal bych soulož.
Ovšem slečna u okna moje lascivní sexuální narážky, že mi z ní tuhne krev po těle, buč nechápe a nebo je odmítá akceptovat.
Další minuty ubíhají.
Jsem bezradný.
Jediný, co jsem si v životě vyčítal, byla ta moje věčná nerozhodnost.
No a teď, když mám opravdu poslední šanci, stejně stojím uprostřed kuchyně a nevím, co mám v životě dělat.
Pak mi to konečně docvaklo.
Skončím svůj život dobře! Udělám poslední dobrej skutek svýho života.
Usměju se na zubatou a povídám: "Tak, aby vám hrály účty...
Já si ty dvě cigarety ještě dokouřím."