Město, které hvězd se dotýká

„Houstone, máme problém!“ tak zní klasická filmová věta, jež je doslova symbolem amerického vesmírného programu i NASA. Město Houston díky ní zná každý. Každý ví, že se odsud řídí provoz na oběžné dráze a že tu za monitory sedí tucty brýlatých fyziků, kteří trhají kosmonautům jeden trn z paty za druhým. Houston však zdaleka nejsou jen lety do vesmíru...

Houston je s více než 2 miliony obyvatel 4. největší město USA a nejlidnatější město Texasu. Leží asi 80 kilometrů od pobřeží Mexického zálivu ve vlhké subtropické oblasti, kde se často prohání tornáda a další tropické bouře. Původně bylo území, kde se dnes město rozkládá, jedním velkým bažinatým lesem a stejně jako celý Texas patřilo až do roku 1936 k Mexiku. Texas však v tomto roce vyhlásil nezávislou Texaskou republiku a už za 10 let se připojil ke Spojeným státům.

Bratři zakladatelé

Ve stejném roce, kdy vznikla Texaská republika, vznikl i Houston. V oblasti Buffalo Bayou jej založili stejně jako Řím dva bratři. Nebyli sice odkojení vlčicí a byli jen realitními obchodníky z New Yorku, ovšem velké a slavné město se jim založit podařilo. Jmenovali se Augustus a John Allenovi.
Své město pojmenovali po Samu Houstonovi, generálovi a prvním prezidentu Texaské republiky. Muži, který se v roce 1837 stal také jeho prvním starostou. Obec nesoucí jméno svého žijícího starosty se rychle rozvíjela a brzy byla metropolí Texaské republiky. Křížily se zde důležité železniční tratě do nedalekých přístavů u Mexického zálivu a osadníci se jen hrnuli.
Další důležitosti nabyl Houston během války severu proti jihu, která probíhala v letech 1861 až 1865. Otrokářští jižané ho využívali jako základnu a organizační centrum některých bitev. Po prohrané válce se však zaměřili raději na obchod a pracovali na tom, aby jejich ulicemi proudilo co nejvíc zboží dovezeného přes moře. To se jim podařilo především díky železnici, která brzy vytvořila v Houstonu hotový uzel.

Ropa, ropa, ropa...

Zlomovým byl pro budoucnost města objev ropy. Ta se našla v jeho okolí v roce 1901 a přiměla tehdejšího amerického prezidenta Theodora Roosevelta, aby zde investoval velké peníze do výstavby vodního kanálu, který by umožňoval velkým nákladním lodím dostat se z Houstonu bez problémů až do vod Mexického zálivu. Po sedmi letech práce se 48 kilometrů dlouhý kanál podařilo dokončit a ropný průmysl díky tomu přitáhl do města nebývalé masy lidí. Už v roce 1910 měl Houston skoro 80 000 obyvatel a do roku 1930 se stal nejlidnatějším městem Texasu.

Vzhůru na měsíc

Další rozkvět přinesla městu druhá světová válka, neboť spotřeba ropy během ní výrazně stoupala.Války vůbec městu svědčily. Nejvíc asi ta studená. Právě díky ní a díky vesmírným závodům se v Houstonu mohl usídlit miliardami dolarů napumpovaný kosmický průmysl. Manned Spacecraft Center, později přejmenované na Lyndon B. Johnson Space Center se ve městě zabydlelo v roce 1961.
To zaručil Houstonu nesmrtelnost. Lyndon B. Jonson Space Center tvoří asi 100 budov postavených na 656 hektarech. Sídlí zde administrativní, tréningové i kontrolní centrum amerických cest do vesmíru. Jeho asi nejslavnější éra nastala v 60. a 70. letech během kosmických závodů se Sovětským svazem. Kdo by neznal  Apollo 11, jemuž se 20. července 1969 podařilo přistát na měsíci, kdo by neznal nervy drásající příběh letu porouchaného Apolla 13, jehož pilot John Swigert je autorem už zmiňovaného výroku „Houstone, máme problém!“

Nejen vesmírem živ je Houston

Centrem amerického kosmického programu je město dodnes, avšak s úpadkem zájmu veřejnosti o vesmír i s utažením dolarových kohoutků od státu se musel časem poohlížet i jinde. Houston je proto mimo jiné metropolí farmaceutického a vůbec zdravotnického průmyslu, který zde zaměstnává více než 70 000 lidí. Drží si také už přes sto let i velmi významnou pozici v obchodu s ropou. I proto je Houston stále velmi dobrým místem pro život i pro kariéru, vždyť se umisťuje na předních místech amerických žebříčků o město s nejlepším klimatem pro byznys.