Souhrn: Objevování vesmíru v roce 2017


...rozhovor odvysílaný v prosinci 2017 na ČT 24
Moderátorka: Objevy potenciálně obyvatelných planet, velkolepý konec legendární sondy, rekordy americké astronautky, ambiciózní plány pro cesty na Měsíc a na Mars ale i české kosmické úspěchy. To je rok 2017 v astronomii a kosmonautice. Shrnout ho přišel kolega Martin Tyburec z vědecké redakce.
Martine, rozveď to tedy prosím. Jaký byl tedy ten letošní rok z pohledu dobývání a objevování vesmíru?

Velmi aktivní. Kdybychom se podívali na suchou statistiku počtu startů raket mířících do vesmíru, tak je rok 2017 s 90 starty druhý za posledních 15 let. A to ještě do konce roku zbývá skoro celý týden.. Velký vliv na to mají soukromé společnosti jako Space X a ambiciózní země jako Čína a Indie. Například: Právě Indická raketa PSLV-C37 vynesla v únoru do kosmu 104 satelitů najednou, což je skoro třikrát víc než předchozí ruský rekord.
A těch historických momentů bylo v únoru 2017 víc. NASA totiž oznámila naprosto přelomový objev. U červeného trpaslíka Trappist-1 společně s odborníky z Evropské jižní observatoře našla hned 7 kamenných planet zemského typu, přičemž 3 z nich obíhají kolem hvězdy ve vzdálenosti vhodné pro vznik života a na všech sedmi by teoreticky mohla být voda. Soustava je navíc v našem hvězdném sousedství. Je v uvozovkách vzdálená jen asi 39 světelných let.

Jestli se nepletu tak 39 světelných let je ale pořád vzdálenost, kam bychom asi cestovali hodně dlouho, že?

No.. je to 369 bilionů kilometrů.. Třeba sonda Voyager-1, která mimochodem letos oslavila 40 let od svého vypuštění, by tam letěla asi 685 000 let..

A mohl by být život i někde blíž? Ideálně přímo v naší Sluneční soustavě?

Mohl. Těch kandidátů je samozřejmě několik - ovšem letos se k nim výrazně přidal Saturnův měsíc Enceladus. Nejen, že jsou na něm oceány vody ale NASA navíc v dubnu oznámila, že zdejší voda je plná plyného vodíku unikajícího zřejmě z oceánského dna. To by byl ideální zdroj chemické energie pro zdejší formy života. Případní mikrobi by mohli vodík kombinovat s oxidem uhličitým, jenž je rozpuštěný ve vodě. Během této chemické reakce vzniká metan, který možná stál na počátku vzniku života i na Zemi. Objev umožnilo měření sondy Cassini.

U sondy Cassini ještě zůstaňme. Já jsem v úvodu zmínila, že letos došlo k velkolepému konci jedné legendární sondy. Měla jsem na mysli právě Cassini, která se řízeně srazila se Saturnem. Co přesně se stalo?

Ano, poslední signál z této nesmírně úspěšné sondy dorazil 9. září kolem druhé odpoledne. Nedlouho potom, co shořela v atmosféře Saturnu. Vědci ji tam poslali záměrně, aby na konci svoji víc než 20 let trvající mise poslala ještě cenné informace o složení atmosféry tohoto plynného obra.

Probrali jsme pozorování vzdáleného vesmíru pomocí teleskopů i automatické sondy, ale co člověk ve vesmíru? Kam doletěl?


V tomhle ohledu celkem nic nového. Lidé byli nejdál na Mezinárodní vesmírné stanici, která je na nízké oběžné dráze Země ve výšce asi 400 kilometrů. Na její palubě se vystřídalo několik posádek ale za zapamatování stojí především jedno jméno. Peggy Whitsonová. Právě tato astronautka nově mezi všemi američany drží rekord v počtu dní ve vesmíru. Má jich 666. Whitsonová ale také drží rekord jako nejstarší žena, která vystoupila do vesmíru, žena, která nejvíckrát vystoupila do kosmu a taky první žena, která byla dvakrát velitelkou kosmické mise.

Jinak se tento rok v pilotované kosmonautice nese hlavně ve znamení plánů a slibů. Svoje představy, jak na cestu kolem Měsíce začne posílat turisty nebo jak bude vypadat raketa schopná doletět na Mars představil majitel společnosti Space X Elon Musk. Zatím velmi neurčitě se taky mluvilo o možnosti postavit novou vesmírnou stanici s pracovním názvem Deep Space Gateway, která by obíhala kolem Měsíce. Ovšem na konci roku se do debat rázně vložil prezident Donald Trump. Ten podepsal direktivu, podle které by se měla NASA zaměřit na návrat člověka na povrch Měsíce.

Co Češi? Jaký byl rok 2017 z našeho pohledu?

Velmi plodný. Třeba na začátku června čeští astronomové informovali o tom, že objevili novou větev meteorického roje Taurid. Ta je zajímavá tím, že může obsahovat i poměrně velké a zatím nepozorované asteroidy, které by se mohly teoreticky srazit se Zemí. Ve stejném měsíci po 14 letech do vesmíru zamířila ryze česká družice. Malý technologický satelit VZLUSAT-1 do kosmu vynesla indická raketa. Na palubě družice je vybavení pro tři hlavní experimenty:

A do vesmíru v příštím roce poletí ještě jedna věc z Česka. Americký astronaut Andrew Feustel se rozhodl, že s sebou na palubu Mezinárodní vesmírné stanice vezme tyto obrázky z časopisu Vedem. Připomene tak památku obětí Holocaustu. Časopis totiž během druhé světové války psaly děti z terezínského Gheta. Inspirovala ho k tomu jeho manželka, která má české předky.