Rok 2018 v dobývání vesmíru a kosmonautice

Parker Solar Probe, Zdroj: NASA

Přepis rozhovoru odvysílaného na ČT 24:

Sondy k Marsu, Merkuru, Slunci anebo asteroidům v naší Sluneční soustavě. Rekordní počet startů raket včetně těch technicky přelomových. Taky ale několik selhání a skandálů. Takový byl rok 2018 v dobývání vesmíru a kosmonautice.

Martine, vezměme to tematicky a začněme vědeckými sondami. Letos jich hned několik dorazilo ke svým vzdáleným cílům…

Začnu něčím, co zas tak daleko neletělo. Jenom na oběžnou dráhu Země. Ale bude to zkoumat opravdu velmi vzdálené cíle. Mám na mysli vesmírný dalekohled TESS, přezdívaný „Lovec planet“.  Ten NASA vypustila v dubnu. Očekává, že u okolních hvězd objeví tisíce objektů, mezi nimi stovky kamenných planet podobných Zemi. TESS je v tomto ohledu nástupcem už nefunkčního satelitu Kepler, který během necelých deseti let objevil přes 2600 planet. TESS bude při hledání exoplanet stejně jako Kepler spoléhat na takzvanou tranzitní metodu.

Významný úspěch si letos připsala japonská vesmírná agentura JAXA. Od roku 2014 mířila k asteroidu Ryugu japonská družice Hajabusa 2, aby z něj odebrala vzorky a poslala je zpět na Zemi. A letos v červnu konečně dorazila k cíli.

A hodně podobný úkol má taky americká sonda Osiris-REx. Ta zase po dvou letech v prosinci dorazila k planetce Bennu.  Vzorky by měla dopravit na Zem v roce 2023. Oba projekty mají poodhalit detaily o historii Sluneční soustavy nebo zkoumat možnost, že život na Zemi kdysi přinesly právě podobné asteroidy.

V úvodu jsi zmiňoval taky sondy k Merkuru, Marsu a Slunci. Co nového o těchto tělesech se dozvíme?

Ta k Merkuru se jmenuje Beppi Colombo a je to mise evropské a japonské kosmické agentury. Sonda k této skoro nejméně prozkoumané planetě Sluneční soustavy odstartovala v říjnu. K cíli dorazí za 7 let a při obíhání kolem planety má zkoumat mimo jiné její povrch a složení planety. Cílem je mimo jiné získat jeho kompletní trojrozměrný obraz.

Do rekordní blízkosti Slunce se ke konci roku dostala americká sonda Parker Solar Probe, která naši hvězdu zkoumá ze vzdálenosti pouhých 4 milionů mil od viditelného povrchu.

V listopadu se pak na povrchu Marsu úspěšně podařilo přistát americké sondě Insight Mars. Ta je vůbec prvním aparátem určeným k seizmickému průzkumu Marsu. Jen samotné přistání ale bylo spektakulární. Sonda vstoupila do atmosféry rychlostí skoro 20 tisíc kilometrů v hodině a během šesti a půl minuty musela pomocí tepelného štítu a padáku zpomalit na osm kilometrů v hodině.

V roce 2018 celkem lidstvo na oběžnou dráhu úspěšně odstartovalo 111krát. Nejvíc 35 startů má za sebou Čína. 21 letů má na kontě taky soukromá firma Space X Elona Muska. Ta na sebe připoutala pozornost na začátku roku úspěšným startem rakety Falcon Heavy. Čím je tento nosič tak výjimečný? 

Falcon Heavy je nejsilnější raketou současnosti. Na nízkou oběžnou dráhu dokáže dopravit až 64 tun nákladu.  Navíc, jak je u Space X zvykem, je plně znovupoužitelná. Centrální i oba pomocné stupně po stranách dokážou svisle přistát. Událost zaujala, protože jde skutečně o přelomový technický počin. Ovšem pomohlo také to, že Elon Musk umí svoje úspěchy lidem a médiím patřičně prodat. Jako náklad tohoto zkušebního letu totiž posloužil normální osobní automobil. Konkrétně červená Tesla Roadster, za jejímž volantem seděla figurína nazvaná Starman. Ta bude za doprovodu písně Space Oddity od Davida Bowieho kroužit kolem Slunce celé věky.

Firma SpaceX kromě toho v září oznámila, že v roce 2023 vyšle turisty na cestu kolem Měsíce. A rovnou oznámila, kdo si letenku koupil. Kdo to byl? 

Byl to japonský miliardář a sběratel umění Jusaku Maezawa, který na tiskové konferenci řekl, že nepoletí sám, ale lístek koupil dalším až osmi lidem. Umělcům, kteří budou mít za úkol zážitek z cesty přetvořit do uměleckého díla. Cestu má umožnit zcela nová, mohutná a opětovně využitelná raketa Big Falcon Rocket přejmenovaná později na prosté Super Heavy.

Tento rok ale taky poznamenaly neúspěchy a problémy. Ty dva nejviditelnější se týkaly Mezinárodní vesmírné stanice a raket Sojuz, které na ní vozí astronauty. Co se stalo?

V srpnu posádka ISS zaregistrovala pokles tlaku vzduchu a pak objevila malý otvor. Brzy bylo jasné, že ho nezpůsobil náraz meteoritu, ale že ho někdo vyvrtal. Nejdřív Rusové tvrdili, že chybu udělal dělník při výrobě. Pak se v ruských médiích objevila další verze, že to byli američtí astronauti. Ti to důrazně odmítli a později tuto verzi dementovali i sami Rusové. Každopádně to poškodilo mezinárodní spolupráci a navíc se dodnes neví, kdo a proč díru do Sojuzu na oběžné dráze vlastně vyvrtal. Vzorky z jeho pláště teď zkoumá ruská tajná služba FSB, což je také velmi nestandardní.


V říjnu pak provoz ISS postihla další komplikace. Ke stanici se měla připojit nová posádka, ale závada na raketě Sojuz způsobila, že loď se dvěma kosmonauty musela krátce po startu nouzově odpojit a přistát v kazašské poušti. Vyšetřování ukázalo, že za selhání mohl vadný senzor. Jeho vinou se neotevřel ventil se stlačeným kyslíkem, který měl do bezpečné vzdálenosti doslova odfouknout právě se oddělující postranní blok. Jenže to se nestalo a jeden z pomocných motorů se nedostal dostatečně daleko a prořízl palivovou nádrž hlavního stupně. Při nehodě se naštěstí nikomu nic nestalo.

A co česká stopa v kosmu? 

I z českého pohledu je o čem mluvit. Jednak to bylo letos v listopadu 10 let, co je Česká republika členem Evropské kosmické agentury. A proto se konala řada akcí, které připomínaly české úspěchy v kosmu. Například to, že svoje výrobky do kosmu pravidelně dodávají desítky českých firem.

Letos taky bylo 40 let od letu jediného československého kosmonauta Vladimíra Remka nebo od vypuštění první československé družice Magion-1. Ta zjednodušeně řečeno letěla tak trochu místo 15 kilového závaží, které do té doby Sověti dávali na své větší družice jen kvůli vyvážení.



Do kosmu taky opět letěl český krteček, kterého na ISS vzal americký astronaut Andrew Feustel. Ten letos vzal i tento obrázek rakety z časopisu Vedem, který za 2. Světové války psaly děti v terezínském koncentračním táboře. Feustel, jehož manželka má české kořeny, tak připomněl oběti holocaustu.

Komentáře