Přínosy kosmonautiky: Teflon a suchý zip ne! Jinak jsou toho mraky...

Zdroj: NASA

50 let po přistání Apolla 11 na Měsíci jsme v běžném životě denně obklopeni materiály a technologiemi, které původně vznikly právě pro cesty do kosmu. Další vynálezy našly až díky kosmonautice širší využití. Přehled o nich má kolega Martin Tyburec z vědecké redakce.

Martine, využil jsi od rána některou z původně vesmírných technologií?

Nejspíš řadu z nich. Probudil jsem se na polštáři z paměťové pěny, která původně vznikla, aby se astronauti lépe vyrovnali s přetížením při startech raket. Snídal jsem potraviny, které s velkou pravděpodobností při výrobě prošly procesem, který je chrání před kontaminací. To je taky výdobytkem cest do vesmíru. Syn dostal dětskou výživu, ve které velmi pravděpodobně byly ingredience zlepšující jejich nutriční hodnoty vyvinuté pro astronauty.

Obul jsem tenisky s podrážkou absorbující nárazy, což je takový prapravnuk lunárních bot. Deštník jsem si nebral, protože jsem viděl předpověď počasí z meteorologických družic.  

Nasedl jsem do auta, kde je spousta nehořlavých a odlehčených materiálů, jejichž předchůdci původně vznikli pro kosmonautiku. Jsou v něm airbagy, které fungují mimo jiné díky mikroakcelerometrům vyvinutým pro pohyb na oběžné dráze. Pak jsem jel do práce podle satelitní navigace.

V mobilu mám taky miniaturní kameru, která z části existuje i díky pixelovým senzorům vyvinutým pro meziplanetární lety. Svítilo slunce, tak jsem si vzal sluneční brýle. Jejich skla jsou chráněná proti poškrábání, což je taky původně patent NASA..  A tak dál a dál..

Často se taky jako vedlejší produkt kosmonautiky uvádí třeba teflon nebo suchý zip…

Tady pozor. Oba tyto vynálezy sice cesty do vesmíru výrazně zpopularizovaly a pomohly jim se víc rozšířit, ale oba jsou mnohem starší.  Suchý zip, neboli anglicky Velcro, si v padesátých letech patentoval švýcarský inženýr George de Mestral. Velcro je ostatně složenina francouzských slov velours a rochet, čili háček a smyčka. V kosmonautice a třeba i v armádě pak ale opravdu našel suchý zip obrovské uplatnění.

Teflon je zas obchodní název pro polymer objevený více méně omylem chemikem Royem Plunkettem v roce 1938.  A ještě se traduje jeden takový mýtus. Nebo spíš vtip, kterému ale možná někdo věří..

Povídej…

Američané prý zjistili, že ve stavu beztíže nepíše inkoustové ani kuličkové pero. Můžu to ukázat tady na propisce, která za chvilku přestane psát, když budu čmárat vzhůru nohama. A tak investovali miliony dolarů, aby vyvinuli speciální pero, které bude psát ve vesmíru. No a jak psali Sověti? … Obyčejnou tužkou.

Zdroj: spacepen.cz

Je to skoro celé nesmysl. Ve skutečnosti původně psali tužkou obě strany, ale tužka se do kosmu nehodí, protože je hořlavá a tuha se může lámat. Kdyby se její úlomek dostal do nějaké přístroje, mohla by být i nebezpečná. Proto Američané skutečně hledali náhradu. A přihlásil se jistý pan Paul Fisher, který z vlastních prostředků vyvinul tohle: Fisherovo vesmírné pero.

Vypadá to obyčejně, ale píše to i bez gravitace, v extrémních teplotních podmínkách, nehoří to, píše to na mokrý i mastný povrch. Hlavní trik je v tom, že v náplni je stlačený dusík, který ji tlačí ven z pera nezávisle na směru psaní či gravitaci.

NASA původně neměla moc zájem, ale po důkladném testování ho vzala. Měli ho i astronauti v Apollu 11. Přesně tento model. A vtipné je, že uprostřed studené války a kosmických závodů se panu Fisherovi podařilo stejné pero prodat i Sovětům.

Tys s sebou Martine vzal ještě jednu věc na ukázku. Je to právě ten odlehčený materiál. Co to je?

Tohle je rám na kolo české výroby. Tvoří ho ultra pevný a ultra lehký grafitový materiál, který se používá třeba při výrobě družic. Takhle v televizi to není úplně zjevné, ale váží jen 500 gramů. Potěžkej si.

Firmu FESTKA, která ho vyrábí, podpořil kosmický inkubátor Evropské kosmické agentury ESA BIC. Je to příklad toho, jak se kosmické agentury snaží transfer vesmírných technologií do běžného života aktivně podporovat. Důvod je jasný. Uvědomují si, jak moc je důležité, aby kosmonautika nesloužila jenom sama sobě. Ale, aby z ní mělo užitek co nejvíc lidí i tady na Zemi.

Takhle podpořených  začínajících firem, které využívají některou z technologií vesmíru, jsou jen u nás za poslední dva roky už desítky..

Zdroj: NASA

Má kosmonautika mimo technologie, které jsi zmiňoval, ještě nějaký další přesah?

Řekl bych, že díky ní trošku změnil pohled na to, jak křehká a vzácná je naše planeta. Tady vidíme záběry z letu Apolla 8, které jako první obletělo Měsíc. A tady je dobře vidět, jak malá planeta Země je. Myslím, že i to třeba mohlo přispět k debatám o ochraně životního prostředí a podobně.   

Přepis rozhovoru odvysílaného na ČT 24