Příspěvky

Objevitel penicilinu, sir Alexander Fleming

Obrázek
Mezi lidmi v Británii se vypráví kouzelný příběh o chudém třináctiletém chlapci jménem Alex. Ten prý během procházky po skotských blatech z ničeho nic zaslechl volání o pomoc. Rozběhl se tedy k místu, odkud zvuk přicházel, a když tam dorazil, uviděl mladíka, který se topil v bažině. Vytáhl ho a zachránil mu život. Mladíkovi rodiče pak z vděčnosti Alexovi zaplatili studium na medicíně. Tím třináctiletým chlapcem byl pozdější vynálezce penicilinu sir Alexander Fleming. Tím topícím se mladíkem budoucí britský premiér sir Winston Churchill. Historka má ale ještě pokračování. V roce 1943 právě Churchill v tu nejnevhodnější dobu uprostřed 2. světové války onemocněl. Pomoci mu prý měl až nový antibiotický lék - penicilin. Fleming by tak Churchillovi zachránil život už podruhé. Tentorkát však jen zásluhou toho, že mohl díky vděčnosti Churchillových rodičů vystudovat medicínu. Krásný příběh, kterému věří mnoho lidí. Bohužel je od začátku do konce vymyšlený. Mladý Churchill na bla...

Česku podobná estonská historie

Obrázek
Asi 1200 kilometrů severovýchodně od České republiky leží kraj lesů a jezer, který stejně jako  naše země dlouhá desetiletí vězel v nesvobodě. Na první pohled nemáme s Estonci mnoho společného. Absolutně jiná řeč, etnický původ i poloha. Při bližším pohledu na estonskou historii ve dvacátém století ale nacházíme hned několik paralel. První estonská republika vznikla stejně jako ta naše v roce 1918. Stejně tak jako my, i Estonci se oddělili od ne příliš milované monarchie. V jejich případě však šlo o carské Rusko. Svoji parlamentní demokracii také na rozdíl od Čechoslováků Estonci museli vykoupit krví.  Až do roku 1920 vedli válku o nezávislost se Sovětským svazem. Estonská armáda v té době teprve vznikala, a tak válku začínala s pouhými 2000 muži, kteří svoji vlast bránili proti šestinásobné přesile dvou plně vyzbrojených sovětských divizí. Samostatnost pomohly vybojovat tisíce zahraničních dobrovolníků Není tedy divu, že Estonci zpočátku rychle ustupovali. Nakonec se ...

Měření daňové výtěžnosti Signal festivalu je nesmysl. Vysvětlím proč.

Obrázek
Náměstek primátora hlavního města Václav Novotný před časem nadšeně přispěchal s tvrzením, že pořádání festivalu světla Signal přineslo do veřejných rozpočtů 20 milionů korun. To jen díky tomu, že do Prahy na festival dorazilo o 11 tisíc zahraničních turistů víc než během jiných srovnatelných tří dní. Svá čísla opírá o měření jednoho z telefonních operátorů, který po dobu festivalu i mimo něj zaznamenával počet aktivních simkaret na vybraných prostranstvích, kde se konala světelná show. Jednoduchým sečtením zahraničních čísel pak na Magistrátu dospěli k výslednému číslu, podle kterého festival přilákal oněch 11 tisíc zahraničních turistů navíc. Turisté by jinak byli v hospodě To je ale přinejmenším velmi zkreslené tvrzení, protože nikde není řečeno, že turisté skutečně do Prahy přijeli. Mnohem pravděpodobnější je, že se na náměstích pouze po dobu festivalu koncentrovali a jinak by byli třeba v ZOO nebo v hospodě. Tento můj názor při osobním rozhovoru osta...

Japonci si myslí, že Babiš je komik a Schwarzenberg mafián

Obrázek
Co říkali cizinci na billboardy českých politiků před volbami v roce 2013?

Krvavá historie bičování

Obrázek
Před 152 lety padlo v americké armádě rozhodnutí, které udělalo radost snad všem řadovým vojákům. Od 5. srpna 1861 se už nebudou prohřešky trestat bičem. Nejeden neukázněný vojín se tak vyhne bolestivé a potupné tortuře. Dnes od této události uběho už jedno a půl století, přesto najdeme řadu zemí, kde je zlověstné syčení nad zády odsouzených slyšet dodnes. Pojďme se podívat na historii tohoto krutého trestu. Devítiocasá kočka, býkovec, knuta nebo důtky, to jsou slova při kterých dodnes mrazí. V našich zeměpisných šířkách se jich už příliš bát nemusíme. Vždyť taková ředitelská důtka v žákovské našich dětí jistě není to, co bývala. Jsou však místa a období, ve kterých nebylo pro bič nidky daleko. Starověké šlehy Zmínky o bičování nacházíme už v těch nejstarších dobách a takřka ve všech kulturách. Ve starověké Spartě proslulé svojí tvrdostí se nechali mladíci bičovat jen proto, aby večejně prokázali svoji mužnost. V Egyptě bývalo bičování součástí náboženských rituálů, ale asi nek...

Pád západořímské říše a konec starověku

Obrázek
Rok 476 po Kristu pokládají historici za konec jedné z nejdelších etap lidské civilizace. V tomto roce podle nich končí vznešený starověk a začíná temný středověk. Příčinou tohoto zlomu epoch je pád západořímské říše a s ním související úpadek všech antických hodnot, kultury i vzdělanosti. Evropa v tomto období upadá do neřízeného chaosu a civilizační úroveň klesá strmě dolů. V 5. století byla kdysi slavná římská říše již delší dobu v rozkladu. Po jejím rozdělení na východní a západní část, ke kterému došlo v roce 395 za vlády císaře Theodosia I., její vliv soustavně klesal. Svoji vinu na tom mělo extrémně časté střídání vládců, celkový morální úpadek římské společnosti ale hlavně nezastavitelná masa barbarských národů, které se z východu tlačily do západní Evropy. Stěhování národů Toto takzvané stěhování národů, které v té době trvalo již přes sto let, bylo zřejmě způsobené změnou způsobu života germánských a slovanských kmenů. Onou změnou je přechod od pastevectví k ze...

Konec českých králů

Obrázek
434 let na českém trůně, 33 panovníků, moc, která se dotkla Baltského i Jaderského moře. To jsou Přemyslovci. Český královský rod, jehož zkázou se 4. srpna roku 1306 stal atentát na jeho jediného mužského příslušníka, krále českého, uherského i polského, Václava III. Za dodnes neobjasněných okolností tehdy Přemyslovci vymřeli po meči. Ochmelka a rabiát Toho horkého srpnového odpoledne odpočíval mladý teprve šestnáctiletý král po obědě v komnatě bývalého děkanství v Olomouci. Neobjevil se zde náhodou, zrovna jede do Polska zakročit proti povstání Ladislava Lokietka, který mu chce uzmout polskou královskou korunu. Václav, který je po smrti svého otce Václava II. na trůně teprve rok, nemá dobrou pověst. Doposud svůj život strávil spíše pitkami a veselicemi s mladými dívkami než státnickými záležitostmi. Teď se ale polepšil a rozhodl se jednat v zájmu království. Bohužel se mu to možná stalo osudným. Na jeho smrti mohl mít zájem kde kdo. Od Lokietka, přes Habsburky až po českou šle...

Anglická občanská válka

Obrázek
Říká se, že nejhorší válka bývá ta občanská. S nezměněnou krutostí se v ní navzájem zabíjejí příslušníci jediného národa a následný rozvrat ve společnosti způsobuje mnoho let trvající problémy. Právě taková válka postihla Anglii v polovině 17. století. Proti sobě tehdy stáli přívrženci krále a zastánci parlamentu. Tvrdohlavý král Roku 1625 nastoupil na anglický trůn nový král Karel I. Stuart. Po svém otci Jakubu I. zdědil přesvědčení, že jeho královská moc je odvozena od samotného Boha a že tím pádem je jeho  postavení naprosto nezpochybnitelné. Na rozdíl od svého otce byl však bohužel zároveň velmi tvrdohlavý, nedůvěřivý, konfliktní a nikdy si nenechal od nikoho poradit. Právě tyto vlastnosti nejspíš způsobily to, že prakticky po celou dobu své vlády vedl různé války ať už v zahraničí a nebo na svém vlastním ostrově. Nejznámější a nejkrvavější z těchto válek byla Anglická občanská válka, která zuřila v letech 1642 až 1651. Tento konflikt mezi royalisty a parlamentaristy ...

Opravdu Velký požár Londýna

Obrázek
2. září roku 1666 zachvátil hlavní město Anglie katastrofální požár, který srovnal se zemí prakticky celé jeho historické centrum. V plamenech běhen 4 dní zmizelo 13 200 londýnských domů, celé vězení, 4 mosty přes Temži a neuvěřitelných 87 chrámů včetně slavné katedrály svatého Pavla. Co ale bylo příčinou tak obrovské zkázy a jak je možné, že požár zachvátil skoro celé město? Mohl za to pekař Jak už to tak bývá, původcem tak gigantického neštěstí, které o střechu nad hlavou připravilo jednu šestinu tehdejších Londýňanů, byla na první pohled úplná drobnost. Královský pekař zapomněl uhasit oheň ve své peci. Nešťastný hrdina a původce požáru se jmenoval Thomas Farriner. Jeho dům, v němž krátce po půlnoci v sobotu 2. září začalo hořet, stál v nenápadné ulici Pudding Lane nedaleko slavného London Bridge. Plameny přeskočily z pece na palivové dříví vedle a pak už se snadno šířily dál po celém domě. Sám Farriner stihl se svojí rodinou utéci. Byl sice uvězněný v patře, ale pod...

Jak „podřadný černoch“ doběhl nacisty

Obrázek
Píše se rok 1936 a nad hrdým Berlínem vlaje olympijská vlajka. Má to být oslava německé vyspělosti a síly. Má to být důkaz, že zničená a zdeptaná Výmarská republika je již dávno minulostí. Nové Německo pod vedením vůdce Adolfa Hitlera se chystá světu ukázat svoje lepší stránky, svoji mírumilovnost, pohostinost a civilizovanost. Co na tom, že zde už rok platí Norimberské zákony, odsuzující neárijské obyvatelstvo k podřadnosti a šikaně. Olympijské hry se zdají být nejlepší příležitostí, jak ukázat světu, že bílá barva pleti a modré oči jsou skutečně zárukou kvalitnějšího člověka. Naštěstí se přesně před 75 lety jeden nenápadný černoch z Alabamy rozhodl udělat této rasistické pýše čáru přes rozpočet.  James Cleveland Owens se narodil jako sedmé dítě z jedenácti 12. září roku 1913. Když mu bylo devět stěhovali se jeho rodiče z vyprahlé Alabamy na sever do Ohia, neboť doufali, že na mnohem méně rasistickém severu Spojených států budou mít lepší příležitost...

Žurnalisté googlující - absolventská práce

Obrázek
Následující text je výňatkem z mé absolventské práce, kterou jsem v roce 2010 získal titul diplomovaný specialista v oboru publicistika na Vyšší odborné škole Publicistiky v Praze. 1.     Úvod Ve svém profesním okolí jsem si v posledních letech nemohl nevšimnout všeobecného fenoménu používání internetových vyhledávačů  a převážně pak vyhledávače Google jako hlavního zdroje informací používaných pro publikační činnost. Cílem mé práce je pomocí série tematických rozhovorů se zkušenými novináři a rozsáhlého webového dotazníku zjistit, jakým způsobem používání Google ovlivňuje a deformuje žurnalistiku v Čechách. Ve své absolventské práci dále odpovídám na otázky, jak čeští novináři s vyhledávačem Google pracují a především, co si o jeho hojném využívání v žurnalistické praxi myslí! Zároveň chci si vytvořit představu o tom, jací (jak staří, v jakém druhu média zaměstnaní, jak specializovaní) novináři využívají Google více a jací méně. Zdůrazňuji, že se ve své práci nevěn...